Ahoj milovníci morčátek
Ahoj milovníci morčátek, chci pozdravit všechny v kleci i ty co si tento vzkaz čtou ! Chtěla bych se s Vámi podělit o můj příběh, na který když jenom pomyslím, tak se mi valí slzy do očí!
Dlouho jsem tu seděla s prázdným okýnkem před sebou a blikajícím kurzorem, a přemýšlela čím mám vlastně začít! Bylo to jednou v létě, když jsem byla na týden u své nej kamarádky u nich a chatě! Moje kámoška měla zrovna narozeniny, a ten den přijelo auto, z něj vystoupila její maminka a nesla nějakou krabici z které šli zvuky jako kdyby tam do toho papíru někdo škrabal! Jasně ž dostala malinké morčátko, poznali jsme že je to samička a prý to potvrdila i paní od které to její maminka kupovala!
Byl to opravdu super týden, s morčíkem jsem dováděli, čistili mu kleca krmili ho! Přišel ale čas odjezdu! (s kámoškou bydlíme ve stejném městě) Přijeli jsme domů, a já sem mamce vyprávěla jak to tam bylo super, no popravdě jak to morče bylůo super! Dlouho jsem jí prosila abych si ho mohla také pořídit, ale ona to pořád oddalovala! Jednoho dne přišla kámoška do školi smutná, tak sem zní celý dopoledne páčila co se jí stalo, a ona že prý se jí stratilo morče! Že byli s tatínkem na chatě asi na 3 dny a ona ho tam pustila, jenže se jí prej tak rychle rozeběhlo že ho nemohla ani chytit! A tak ho nenašla :-(
Ten samí den co jsem se to ve škole dozvěděla jsem pak odpoledne dostala doma malinké morče ! Mamka řekla že když jsem jí tak uprošovala, tak mi ho teda pořídila (aby mě prej pořád nemusela poslouchat) Byl to sameček a dostal jméno Prdík !
Hned ten den jsem volala kámošce jestli se nezajde na něj k nám podívat! Ona že jo, tak sme si sním hráli na zemi! Asi po týdnu jsem s ním byla na zahradě a mamka mi přišla říct, že musí naléhavě odjet, že mi sem pošle kámošku abych tu nebila sama! Tak u nás zas byla a pohráli jsme si s Prdíkem na travičce! Doma nám najednou začala zvonit pevná linka (máme jí hodně hlasitě, byla by slišet i k sousedům :-)) šla jsem jí zvednout a volala babička (s babičkou jsem se v té době neviděla asi 5 měsíců) nejdříve jsem se zeptala kámošky jestli jí to nevadí že budu telefonovat, ona že je to v pohodě, mluvila jsem sní poměrně dlouho asi půl hoďky!
Ale když jsem se vrátila zpět na zahradu, našla jsem kámošku rozbrečenou jak sedí na zemi a morče tak nebilo ! Hned mi to došlo že uteklo, utěšovala jsem jí že se na ni nezlobím atd...Ale mě samotné bylo taky do breku, večer v posteli jsem si opakovala "moje první morče a musí se stát zrovna to"! Byla jsem si jistá že nové nebudu moct mít a to 1) mamka by mi vyčetla že ho ani neuhlídám 2) jiné ani nehci
Druhý den se mi ve škole kámoška docela vyhýbala, ani jsem nevěděla proč! Pak na večer mi napsala na Skype že se s rodiči stěhují uplně na druhý konec ČR! Já byla ten večer strašně smutná, pak mi k romu ještě napsala že jednou už za týden, což bylo ještě horší!
Po tom týdno co utekl rychle jako voda! Jme si psali přes Skype docela vážně věci ! Pak se mi přiznala že to morče pustila z ohrádky ona! Prý protože moc záviděla, že její se stratilo a nové mít nemůže, tak ho pustila abych ho neměla ani já aby sme si nic nezáviděli! Strašně mě to od ní mrzelo ! Pak mi ještě napsala, že až bude áno odjíždět, že ať k autu nechodím, že mě už nechce vidět! To semnoutak zacloumalo, že sem si jí smazala z přátel na všech sociálních vecech co existují !
po třech měsících už to bylo lepší, už jsem si našla novou nel kámošku! Asi po půl roce od té doby co odjela jsem byla s mamkou ve městě, náramě sme si to užívali, pak mi řekla ať zavolám babičce a dědovi, jestli nechtějí přijet na mamky narozeniny! Jak jsme v mobilo přejížděla odkontakto ke kontaktu, tak bum najednou by se ve mě krve nedořezal ! Měla jsem tak její jméno, s číslem a snad všechny informace o ní (narozky, avátek, bydličtě, a různé vzkazy) v tu chvíli se mi lili slzy po tváři!! Vzeky jsem švihla mobilem na chodík !!Byl to můj druhý nejhorší den v životě !Ten první byl když jsem přišla o nejlepší kamarádku a o moje první milované morče !